Genderově podmíněné násilí, ve zkratce GPN, je zastřešující pojem označující násilí vůči lidem na základě jejich sexuální orientace, genderové identity nebo genderového vyjádření. Jedná se o formu diskriminace a porušování lidských práv.

Klíčové aspekty:

• GPN cílí na jednotlivkyně a jednotlivce kvůli jejich genderu nebo sexuální orientaci; nejčastěji zasahuje ženy, dívky a LGBTQ osoby.
• Může mít podobu fyzického, ekonomického, sexuálního nebo psychologického násilí.
• K násilí dochází jak v soukromém prostoru (např. partnerské násilí), tak na veřejnosti (např. obtěžování na ulici, v práci nebo sexuální vykořisťování).
• Zkušenost s GPN se liší podle socioekonomických faktorů, jako je věk, etnicita, zdravotní postižení, ekonomická situace nebo migrační status.
• GPN může mít jak offline, tak online podobu.

*https://www.google.com/url?q=https://www.unhcr.org/what-we-do/protect-human-rights/protection/gender-based-violence&sa=D&source=editors&ust=1760002166840895&usg=AOvVaw207fZyAb4GwwCEC3F4KYh-
 

Genderově podmíněné násilí se netýká jen fyzického či přímého ubližování jednotlivkyním a jednotlivcům, zahrnuje i šíření nenávistných zpráv nebo výhrůžek vůči celým skupinám, jako jsou ženy, dívky nebo LGBTQ lidé. Takové projevy mohou mít podobu sexistických, homofobních nebo transfobních vtipů, nenávistných komentářů nebo šíření nepravdivých tvrzení veřejně nebo online.

Tyto projevy jsou škodlivé, protože*:

• Normalizují neúctu a diskriminaci.
• Posilují škodlivé stereotypy o cílových skupinách.
• Vytvářejí prostředí, kde se lidé cítí ohrožení, zahanbení nebo odmítnutí.
• Povzbuzují násilí a obtěžování tím, že dávají útočnicím a útočníkům pocit podpory.

Opakované vystavení nenávistným projevům postupně otupuje citlivost vůči násilí, oslabuje empatii a vede k jeho ospravedlňování. To, co začíná jako veřejná nenávist, pak často přerůstá v osobní útoky vůči příslušnicím a příslušníkům daných skupin.

*https://www.google.com/url?q=https://firn.genderit.org/research/left-out-project-report-case-online-gender-based-violence-framework-inclusive-transgender&sa=D&source=editors&ust=1760002166842922&usg=AOvVaw1AtbVa2Srq4KEpc8nirbIg

"Zakazuje se jakákoli diskriminace založená zejména na pohlaví, rase, barvě pleti, etnickém nebo sociálním původu, genetických rysech, jazyku, náboženském vyznání nebo přesvědčení, politických názorech či jakýchkoli jiných názorech, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, narození, zdravotním postižení, věku nebo sexuální orientaci."

HLAVA III, Článek 21, paragraf 1 
 

Genderově podmíněné násilí vzniká působením několika vzájemně propojených faktorů, mezi které patří

• Mocenské nerovnosti, které vedou některé lidi, častěji muže, k používání násilí jako prostředku kontroly nad ostatními, zejména nad ženami a osobami, které se neztotožňují s tradičními genderovými rolemi a identitami.
• Škodlivé genderové stereotypy, například že „muži musí být dominantní“ a „ženy poslušné“, často vedou k násilí vůči lidem, kteří se neztotožňují se společenským očekáváním. GPN je pak projevem a zároveň i strůjcem genderové nerovnosti, kdy samotné násilí působí jako nástroj jejího udržování.
• Normalizace násilí v médiích i každodenním životě, kvůli které se násilí zdá být adekvátní a běžné.
• Slabé soudní a policejní systémy, které nedokážou chránit oběti a přeživší nebo jim nevěří, a tím umožňují beztrestnost pachatelů, kteří většinou vyváznou s žádnými nebo téměř žádnými tresty (podmínka).
• Zvýšená zranitelnost spojená s ekonomickou nebo sociální marginalizací – například u žen bez domova, uprchlic nebo LGBTQ osob. Tyto skupiny často nemají bezpečný prostor kam se mohou uchýlit, často čelí dehumenizaci a jsou tak více zranitelní vůči genderově podmíněnému násilí. 

“Technologiemi zprostředkované genderově podmíněné násilí (dále pouze digitální násilí) je násilí, které je pácháno, zprostředkováno, zhoršováno nebo zesilováno zcela či částečně prostřednictvím informačních a komunikačních technologií nebo digitálních médií a které je zaměřeno na osoby na základě jejich genderu.“ (UNFPA, 2023)
Ačkoli se mnohé formy technologiemi zprostředkovaného genderově podmíněného násilí odehrávají v online a digitálním prostředí, tento pojem zahrnuje i násilí páchané s využitím jakéhokoli typu technologie, například mobilní telefony, zařízení GPS pro sledování polohy, drony nebo záznamová zařízení.

UNFPA, 2023: https://www.unfpa.org/sites/default/files/resource-pdf/TFGBV_Brochure-1000x560.pdf

Klíčové faktory online genderově podmíněného násilí

• Anonymita – umožňuje původcům a původkyním násilí  útočit bez rizika odhalení.
• Slabá regulace sociálních sítí – nedostatečná moderace a automatizované systémy zhoršují situaci, zvláště pokud se pravidla zvolňují (např. na platformách Meta nebo X).
• Rychlost šíření informací – intimní nebo pornografický obsah se šíří rychle, často i po smazání.
• Stírání hranic mezi soukromým a veřejným prostorem – osobní údaje, fotografie či zprávy mohou být snadno zneužity.
• Nízká právní vymahatelnost – online útoky nejsou dostatečně definované zákonem a často nejsou stíhány.

1. Online genderové a sexuální obtěžování – nevyžádané zprávy, komentáře, telefonáty či příspěvky zaměřené specificky osoby kvůli jejich genderu nebo sexuální identitě, mezi projevy patří i misogynní, homofobní nebo transfobní komentáře a výhružky. 
2. Kyberstalking – opakované sledování, zasílání explicitních zpráv, sledování polohy přes GPS.: Women may be harassed on digital platforms in comment sections, bombarded with explicit messages, and tracked through GPS and location-based apps, sparking a digital nightmare that often spills into their offline lives.
3. Zneužití intimních obrazových materiálů (image-based abuse) – sdílení intimních fotografií bez souhlasu, deepfaky nebo nevyžádané fotografie genitálií. Sdílení intimních fotografií bez souhlasu, včetně nesouhlasného šíření intimních snímků (cyber-flashing), deepfake materiálů nebo zasílání nevyžádaných fotografií genitálií jiné osobě. 
4. Online grooming – proces, při kterém si dospělá osoba získává důvěru dítěte prostřednictvím online komunikace (např. v chatovacích místnostech, na sociálních sítích nebo fórech) s cílem spáchat sexuální zneužívání nebo vykořisťování. Pachatel či pachatelka buduje vztah, důvěru a emocionální vazbu, která může vést až k osobním setkáním s nebezpečnými následky.
5. Doxing/doxxing – Zveřejnění soukromých či osobních informací o jiné osobě (např. adresa, telefon, pracovní místo) bez jejího souhlasu, obvykle s cílem ji zastrašit, poškodit nebo ohrozit její bezpečí. Pokud je tento čin motivován genderem nebo sexualitou dotčené osoby, jde o formu genderově podmíněného kybernásilí. 

A další: https://www.ictworks.org/technology-facilitated-gender-based-violence/ 

• Kyberšikana je forma násilí, která se nejčastěji objevuje mezi dětmi, dospívajícími a mladými lidmi.
• Podle Evropského institutu pro rovnost žen a mužů (EIGE, 2022) zahrnuje jakýkoli opakovaný útok prostřednictvím informačních a komunikačních technologií (ICT), který má za cíl izolovat, zesměšnit nebo poškodit dívky či chlapce, často z důvodu genderu, etnicity, znevýhodnění nebo sexuální orientace.
• “Kyberšikana vůči dívkám zahrnuje jakoukoli formu nátlaku, agrese, obtěžování, vydírání, urážek, znevažování, pomluvy, krádeže identity nebo neoprávněného získávání, zpracování či šíření osobních údajů. Tyto útoky jsou opakovaně páchány prostřednictvím digitálních technologií z důvodu genderu nebo kombinace genderu a dalších faktorů (např. etnicity, znevýhodnění či sexuální orientace) a jejich cílem je izolovat, napadnout nebo zesměšnit jednotlivce/kyně či skupinu nezletilých.“ (European Institute for Gender Equality, 2022)

Opakovanost činí z kyberšikany zvlášť nebezpečnou formu násilí, která způsobuje obětem nebo přeživším největší psychickou újmu.

Vyšší riziko výskytu kyberšikany bylo zjištěno u LGBTIQ osob a žáků a žákyň se speciálními vzdělávacími potřebami.
Typické formy kyberšikany: urážení a ponižování, šíření pomluv, vylučování ze skupin nebo aktivit, záměrné provokování a obtěžování. (UNICEF, 2018)

Kyberstalking označuje opakované sledování, obtěžování nebo kontaktování jiné osoby, jehož cílem je vyvolat strach, úzkost nebo pocit ohrožení. K pronásledování často dochází prostřednictvím e-mailu, sociálních sítí, chatovacích aplikací nebo digitálních nástrojů umožňujících sledování polohy či monitorování aktivit.

Klíčovým prvkem je opakování a úmysl zastrašovat, který odlišuje kyberstalking od ojedinělých incidentů.

Kyberstalking je často propojen s násilím ze strany intimních partnerů a partnerek, vycházející z pocitu nároku a potřeby kontroly, kterou někteří (častěji muži) uplatňují vůči druhé osobě. 

Pachající kyberstalkingu však mohou být také neznámé osoby. Ženy a LGBTQ osoby jsou terčem útoků nejen kvůli osobním vztahům, ale často také kvůli své genderové identitě, sexuální orientaci nebo veřejné roli (například aktivistky, aktivisté, političky či politici).

Výzkumy ukazují, že kyberstalking často předchází fyzickému nebo sexuálnímu násilí ve fyzickém světě.

Úmyslem pachatelů/ek tohoto typu násilí bývá:

• narušovat,
• zneužívat,
• vyhrožovat,
• zastrašovat,
• obtěžovat.

Sexuální zneužití prostřednictvím obrazového materiálu zahrnuje různé formy chování spojené s neautorizovaným vytvářením, sdílením nebo hrozbou sdílení intimních či sexuálních snímků. Páchající osobou mohou být současní nebo bývalí partneři a partnerky, příbuzní, přátelé, neznámé osoby nebo uživatelé internetu, motivovaní pomstou, sexuálním uspokojením, potřebou kontroly, finančním ziskem, společenským statusem či voyeurismem (skoptofilií).

Materiál může být pořízen přímo samotnou osobou (např. selfie), sdílen konsensuálně během vztahu, tajně nahrán, digitálně upraven (deepfake), vynucený nebo vytvořený během sexuálního útoku.*

Formy zahrnují:

• Sextortion – vydírání spočívající v hrozbě zveřejnění intimních nebo sexuálních informací, fotografií nebo videí, pokud osoba jíž je vyhrožováno nesplní požadavky pachatele/ky.
• Šíření intimního obsahu bez souhlasu (pomsta pornem)  – šíření intimních materiálů v soukromých skupinách nebo na platformách bez souhlasu, s cílem ublížit nebo veřejně zostudit dotyčnou osobu. Může být doprovázené doxingem (zveřejněním osobních údajů).
• Neoprávněné  nebo tajné nahrávání – skryté pořizování záznamů intimních částí těla nebo situací (např. z pod sukně, výstřihu, nebo natáčení na toaletách apod.).
• Falešná nebo upravená pornografie (deepfakes) – použití podoby osoby k vytvoření falešného sexuálního obsahu

*https://eige.europa.eu/publications-resources/thesaurus/terms/1459?language_content_entity=en&sa=D&source=editors&ust=1760002166808717&usg=AOvVaw38W0YgWnecXFLLBEdQ6jQd
 

V roce 2019 byl v Itálii přijat tzv. „Červený zákon“ (Legge n. 69/2019), který zavedl trestný čin nezákonného šíření sexuálně explicitních obrazových materiálů nebo videí podle článku 612 trestního zákoníku. V Česku takový zákon neexistuje. 

Neoprávněné šíření cizích intimních fotek  lze trestat jako přestupek či trestný čin podle okolností,  typicky jde o poškození cizích práv nebo pomluvu, případně o trestný čin sexuálního nátlaku (§186 TZ), útisku (§177 TZ) či šíření pornografie (§191 TZ), zvláště pokud jde o obsah nezletilých​.*

Nesouhlasné sdílení intimních fotografií nebo videí označuje online zveřejnění sexuálně explicitního materiálu bez souhlasu dotčené osoby, často s cílem ji ponížit nebo poškodit.

Páchající osobou tohoto jednání bývá často bývalý partner nebo partnerka, avšak může jít i o cizí osobu. Materiál bývá získán během předchozího vztahu, ale také narušením soukromí,  například hacknutím účtů na sociálních sítích, počítače či telefonu.

Cílem je obvykle způsobit oběti vážnou újmu, jak v online prostředí, tak v reálném životě, např. ztrátu zaměstnání, sociální vyloučení nebo dokonce sebevražedné myšlenky či pokusy.

zdroj: https://nebudobet.cz/sexting/ 

Krádež identity znamená zneužití citlivých údajů, jako jsou osobní doklady, bankovní údaje nebo hesla, za účelem neoprávněných nákupů, přístupu ke zdravotním či finančním informacím nebo páchání dalších trestných činů.

Ačkoli nejde vždy o formu genderově podmíněného násilí, má genderový rozměr:

• muži bývají více než dvakrát častěji obětmi krádeže identity (23 %) než ženy (11 %),
• ženy však projevují vyšší obavy z možného zneužití (70 % oproti 64 % mužů) a zároveň častěji uplatňují preventivní opatření, tedy chrání své účty na sociálních sítích, méně komunikují s neznámými osobami online a méně často zveřejňují své osobní údaje.

Cíle krádeže identity mohou být různé:

• Finanční – neoprávněný přístup k bankovním účtům, úvěrům nebo kreditním kartám.
• Zdravotní – čerpání zdravotní péče nebo léků jménem oběti.
• Fiskální / právní – uzavírání smluv, získávání dávek nebo vytváření falešných identit.
• Osobní / sociální – pomluva, odveta nebo obtěžování pomocí falešných profilů.
• Korporátní – krádež obchodní identity pro účely podvodu nebo průmyslové špionáže.
• Kriminální – financování nebo usnadnění jiných trestných činů (např. podvody, terorismus).

Digitální svět = reálný svět

Online genderově podmíněného násilí má reálné dopady na zdraví, bezpečnost a budoucnost přeživších. 

• Dopad na psychické zdraví: Přeživší často zažívají úzkosti, deprese, post traumatickou poruchu, sebevrežedné myšlenky nebo pokus o sebevraždu. Zejména ti přeživší, na které bylo útočeno v souvislosti se sexualizovaným obsahem jsou často obviňováni a stigmatizován. 
• Risk fyzického bezpečí: Online násilí může eskalovat až do stalkigu nebo fyzických napadení. 
• Společenské následky: Oběti často čelí zostuzování, desinformacím a poškození jejich pověsti, vztahů, nebo zaměstnání.

Zdroje: UNFPA (2023); FÉR (2024)
  

• Ekonomické vyloučení: Online genderově podmíněné násilí  může omezit přístup k příjmům či pracovním příležitostem, zejména u osob, které pracují online.
• Politické a veřejné umlčování: Online obtěžování vede k sebecenzuře a k odchodu z občanského života, zvláště mezi aktivistkami, novináři/kami, lidskoprávními obhájci/kyněmi a osobami ve veřejných funkcích.
• Posilování patriarchálních norem: Tím, že online genderově podmíněné násilí vytlačuje ženy a genderově rozmanité osoby z veřejného prostoru, udržuje strukturální nerovnosti.
• Překážka pro udržitelný rozvoj: Online genderově podmíněné násilí představuje bariéru pro genderovou rovnost a demokratickou participaci.

Zdroje: UNFPA (2023); FÉR (2024).

V Česku neexistují právní předpisy zaměřené specificky na technologicky zprostředkované genderově podmíněné násilí.

• 47% mužů a 40% žen v Česku souhlasí alespoň částečně s tím, že pokud ženy sdílí svůj názor na sociálních sítích, měly by očekávat sexistické, ponižující a/nebo urážlivé odpovědi. (Eu průměr 23% mužů a 18% žen)
• 69% mužů a 68 % žen souhlasí s tvrzením, že pokud žena sdílí intimní fotografie, nese alespoň částečnou odpovědnost za jejich zneužití. (EU průměr 45 % mužů a 42 %)
• ČR je jednou ze zemí, které nemají zavedenou národní bezplatnou linku pomoci 24/7 pro ženy oběti násilí, která by splňovala normy Istanbulské úmluvy.
• 25 % žen v České republice uvedlo, že zažilo fyzické a/nebo sexuální násilí od jakéhokoli pachatele od svých 15 let
• Azylové domy: ČR nesplňuje minimální standard Istanbulské úmluvy (1 lůžko na 10 000 obyvatel). Česká republika vykazuje jednu z nejnižších úrovní pokrytí v EU (1 lůžko na 52 584 obyvatel) Odhaduje se, že v ČR chybí 81 % lůžek
   

Rozsah problému:

• 16–58 % žen zažilo digitální zneužívání nebo násilí umožněné technologiemi.*
• Podle průzkumu Amnesty International v Evropě téměř čtvrtina žen (23 %) uvedla, že byla alespoň jednou vystavena online obtěžování nebo násilí.**
• Sexuální obtěžování a kyberstalking patří mezi nejčastější online násilí vůči ženám a dívkám.
• Dalšími běžnými formami jsou zneužívání obrazového materiálu (sdílení intimních fotografií bez souhlasu) a nevyžádané zprávy.tal abuse and technology facilitated violence**.

*https://www.google.com/url?q=https://www.unwomen.org/en/articles/faqs/digital-abuse-trolling-stalking-and-other-forms-of-technology-facilitated-violence-against-women&sa=D&source=editors&ust=1760002166815429&usg=AOvVaw2-6MM9fe-wSxZjIS9Y9Is0

**https://www.google.com/url?q=https://www.amnesty.org/en/latest/press-release/2017/11/amnesty-reveals-alarming-impact-of-online-abuse-against-women/&sa=D&source=editors&ust=1760002166816408&usg=AOvVaw0PFfIt0pQv-jn6EtzfPkhn

Nejhoroženějšími skupinami jsou: 

• Mladé ženy a dívky: Podle globální studie z roku 2020 zažilo 58 % dívek a mladých žen nějakou formu online obtěžování.
• Mladí lidé do 25 let (68,5 %) uváděli osobní zkušenost s online násilí častěji než lidé starší 25 let (56,9 %) a zároveň hlásili silně negativní dopad na osobní život.
• Ženy z marginalizovaných skupin: Výzkum “Technology-facilitated violence against women: Taking stock of evidence and data collection” (2023) ukazuje, že nejvíce ohroženy jsou ženy, které čelí vícenásobné diskriminaci – například rasizované, migrující nebo menšinové skupiny žen.
• LGBTQI osoby: 75,8 % LGBTQI osob uvedlo, že zažilo nějakou formu online újmy (oproti 57,2 % heterosexuálních osob). Také více LGBTQI osob uvedlo, že online útoky výrazně negativně ovlivnily jejich duševní zdraví (35,8 % oproti 24,7 %).
• Trans a genderově rozmanité osoby: 87,7 % trans a genderově rozmanitých osob uvedlo zkušenost s online útoky (oproti 76,7 % LGBTQI žen a 72,6 %  LGBTQI  mužů).
• Osoby ve veřejném prostoru: Politiky/čky, novináře/ky, lidskoprávní obhájce/kyně a aktivisti/ky čelí výrazně vyššímu riziku online násilí.
   

1. Dokumentujte útoky

• Ukládejte všechny zprávy, příspěvky, profily či komentáře co nejdříve, protože pachatelky a pachatelé je často mažou.
• Pokud možno uchovávejte metadata (čas, uživatelské jméno, URL adresy apod.).

2. Nahlaste násilí platformě

• Použijte nástroje k nahlášení příspěvků, zpráv nebo uživatelů/ek, kteří porušují zásady komunity (např. obtěžování, nenávistný obsah, vydávání se za jinou osobu).
• Některé platformy mají i speciální formuláře pro nahlášení zneužití obrazového materiálu.

3. Podejte oficiální stížnost nebo trestní oznámení

• Podle právního rámce Česka  můžete kontaktovat národní jednotky pro kyberkriminalitu nebo specializovanou policii.
• Sdílejte všechny dokumentované důkazy. V některých zemích je TFGBV již uznáno jako forma genderově podmíněného násilí.

4. Vyhledejte podporu

• Promluvte si s důvěryhodnými osobami.
• Obraťte se na specializované nevládní organizace, feministické organizace nebo bezplatné právní poradny.
• Pokud se cítíte v ohrožení, kontaktujte tísňovou linku.

5. Zvyšte svou digitální bezpečnost

• Změňte hesla, aktivujte dvoufázové ověření a zkontrolujte nastavení soukromí.
• Zvažte blokování nebo ztište původce/kyni násilí, nekomunikujte s nimi přímo.

Zdroje: UN Women (2021), UNFPA (2023), Amnesty International (2020), Tactical Tech Collective.

• Spolupráce napříč sektory: Stát, technologické firmy, ženské organizace a občanská společnost musí společně vytvářet politiky prevence a ochrany.
• Zákony zaměřené na přeživší: Právní rámce musí definovat online násilí jako trestný čin, zajistit odpovědnost platforem a zapojit přeživší do tvorby legislativy. Právní rámce musí definovat online násilí jako trestný čin, zajistit odpovědnost platforem a zapojit přeživší do tvorby legislativy.
• Odpovědnost technologického sektoru: Platformy musí plnit standardy transparentnosti v oblasti digitálního násilí a nakládání s daty, aby zaručily bezpečnost uživatelek a uživatelů.
• Digitální vzdělávání a prevence: Začlenit digitální gramotnost, etické používání technologií a kritické myšlení do školních osnov, se zaměřením i na chlapce, pečující a pedagogy.
• Zpochybňování škodlivých norem: Odmítat misogynní narativy, podporovat pozitivní formy maskulinity a využívat technologie k šíření hodnot genderové rovnosti.
• Zastoupení žen v ICT: Zvyšovat účast žen na tvorbě technologií pro bezpečnější a inkluzivnější digitální prostředí.
• Genderově senzitivní podpora: Zajistit dostupné psychologické, právní, sociální a zdravotní služby pro přeživší.
• Politiky založené na datech: Shromažďovat genderově rozlišená data o online násilí pro účinné strategie.
• Prevence jako priorita: Veřejný i soukromý sektor by měly investovat do vývoje technologií s principem „safety by design“ a s respektem k lidským právům.

• Ověřujte zdroje: Dezinformace se šíří snadno. Vždy si ověřujte informace z více důvěryhodných zdrojů.
• Přemýšlejte, co sdílíte: Nezveřejňujte osobní údaje (adresa, telefon, zaměstnání, rodina, plány). I fotografie z domova nebo z cesty mohou pomoci vás vystopovat.
• Buďte opatrní vůči cizím lidem: Pokud se někdo online rychle sblíží, vyvíjí emocionální tlak nebo žádá o laskavosti, může jít o manipulaci či podvod.
• Pozor při hledání práce či bydlení: Nedůvěřujte nabídkám bez detailů nebo s nepřiměřenými požadavky.
• Cestujte bezpečně: Ověřujte dopravní služby a vyhněte se těm, které chtějí osobní údaje předem.
• Rozpoznejte grooming a „love scams“: Dávejte si pozor na přehnané lichotky, častý kontakt či nátlak na emocionální blízkost.
• Chraňte svá zařízení: Používejte silná hesla, dvoufaktorové ověření, vyhýbejte se veřejné Wi-Fi a aktualizujte zabezpečení.

Převzato z FÉR (2024): www.ferovamigracnipolitika.cz

Aplikace Elles

Slogan: „Alerter, en parler, agir“ – Nahlásit, mluvit o tom, jednat

Jak funguje:

Zaregistrujete se pomocí e-mailu a hesla a určíte tři důvěryhodné osoby, které budou v případě ohrožení okamžitě informovány.

*Aplikace je dostupná ve více jazycích a využitelná ve 12 zemích.

Podle výzkumu provedeného ve Španělsku* je důležité zahrnout digitální technologie do života osob, které zažily násilí. Španělské studie ukazují, že skupinová setkání obohacená o podporu prostřednictvím zpráv pomáhají zlepšit duševní zdraví přeživších žen.

• 91,6 % žen uvedlo, že zprávy v mobilu zlepšily jejich náladu.
• 83,2 % žen potvrdilo pozitivní vliv zpráv na psychickou pohodu
• 80,6 % uvedlo, že se díky zprávám cítily více propojené.

*Blended Therapies and Mobile Phones for Improving the Health of Female Victims of Gender Violence, Universita  de Compostela

Zatímco digitální platformy hrají klíčovou roli v šíření genderově podmíněného násilí v online prostředí, mohou zároveň sehrát zásadní úlohu v jeho potírání. Je proto nezbytné školit odbornice a odborníky, kteří budou schopni monitorovat tyto jevy na sociálních sítích a poskytovat podporu nejohroženějsím osobám, zejména ženám, které se ocitnou v obtížné situaci.