Glosář
AI (Umělá inteligence)
zkratka pro Artificial Intelligence. Označuje počítačové systémy, které dokáží zpracovávat informace, učit se z dat a reagovat podobně jako lidé. AI využívá k rozpoznávání vzorců, vyhledávání informací, psaní textů, tvorbě obrázků nebo vedení konverzace tzv. neuronové sítě. Jedná se o matematické modely inspirované lidským mozkem. I když se může zdát, že je umělá inteligence „objektivní“, ve skutečnosti přebírá a reprodukuje předsudky, které jsou přítomné v datech, z nichž se učí. Tyto předsudky mohou být genderové, rasové, kulturní i sociální.
Algoritmická diskriminace
jev, při kterém algoritmy (často nezáměrně) reprodukují nebo dokonce zesilují existující společenské předsudky, například ty založené na genderu, rase či etnicitě.
Body Shaming
Zesměšňování nebo urážení osoby kvůli jejímu fyzickému vzhledu, tělu, životnímu stylu či chování, často pomocí fotografií, videí nebo memů. Může postihnout kohokoli, ale často má genderový rozměr, protože ženy, dívky a osoby, které se neztotožňují s tradičními genderovými normami, bývají častěji terčem posměchu či útoků na tělo a vzhled.
Digitální genderová nerovnost
genderový rozdíl v přístupu, využívání a účasti na digitálních technologiích. Může zahrnovat rozdíly v přístupu k internetu, v digitálních dovednostech, v zaměstnanosti v technologických oborech nebo v zastoupení v digitálních médiích.
Digitální gramotnost
schopnost efektivně a bezpečně využívat digitální technologie. Zahrnuje základní dovednosti (jako je orientace na internetu, používání softwaru či ochrana vlastních dat), ale i pokročilejší schopnosti.
Digitální nerovnost
rozdíl mezi těmi, kdo mají přístup k digitálním technologiím a dovednosti je používat, a těmi, kdo jsou z nich vyloučeni. Tato nerovnost může být ekonomická, geografická, sociální a/nebo genderová.
Digitální posílení
proces, jehož prostřednictvím lidé získávají vliv, sebevědomí a schopnosti díky vědomému využívání digitálních technologií.
Digitální přístup
Konkrétní možnost jednotlivců či skupin využívat digitální technologie (internet, zařízení, software). Tento přístup mohou omezovat ekonomické, geografické, kulturní nebo genderové faktory.
Digitální reprezentace
přítomnost a viditelnost žen a genderových menšin v digitálním obsahu, médiích a na online platformách.
Doxxing (nebo Doxing)
Zveřejnění soukromých či osobních informací o jiné osobě (např. adresa, telefon, pracovní místo) bez jejího souhlasu, obvykle s cílem ji zastrašit, poškodit nebo ohrozit její bezpečí. Pokud je tento čin motivován genderem nebo sexualitou dotčené osoby, jde o formu genderově podmíněného kybernásilí.
E-commerce
obchodní aktivity zahrnující směnu zboží (fyzického i digitálního), které probíhají online prostřednictvím k tomu určených nástrojů a softwarových platforem.
Fair by Design (Spravedlnost již od návrhu)
je přístup k vývoji technologií, který usiluje o zahrnutí principů spravedlnosti, rovnosti a nediskriminace už od samotného návrhu systému. To znamená, že tvůrkyně a tvůrci algoritmů už ve fázi vývoje přemýšlejí o tom, jak předejít diskriminaci, například testují data na předsudky, zajišťují zastoupení různých skupin a transparentní rozhodování. Tento princip je dnes evropským standardem pro odpovědný vývoj umělé inteligence, která má být férová a respektující vůči všem lidem bez ohledu na gender, etnicitu, věk, schopnosti či sociální postavení.
Flame/Flaming
Vyhrocené, útočné a urážlivé hádky ve fórech, komentářích nebo online chatech, často doprovázené vulgárním či nenávistným jazykem. Takové chování může mít různé příčiny, ale pokud je zaměřeno na osobu kvůli jejímu genderu, vzhledu nebo projevu, jedná se o projev genderově podmíněného násilí.
Genderová předpojatost
skryté (implicitní) či otevřené (explicitní) předsudky, které ovlivňují zacházení s lidmi na základě jejich genderu. V digitálním prostředí se genderová předpojatost může projevovat například tím, že algoritmy upřednostňují určitý typ obsahu podle genderových stereotypů (např. ženy častěji vidí reklamy na domácí práce, muži na techniku), nebo že umělá inteligence rozpoznává a reaguje jinak na ženská a mužská jména či hlasy.
Genderová rovnost (v digitální sféře)
rovný přístup, příležitosti a zacházení pro všechny osoby v digitálním světě, a to včetně profesní, vzdělávací a inovační sféry.
Genderová rovnost v IKT
genderová vyváženost v sektoru informačních a komunikačních technologií, a to na všech úrovních, od vzdělávání přes trh práce až po zastoupení na vedoucích pozicích.
Genderově podmíněné digitální násilí
Formy online násilí, které specificky cílí na osoby kvůli jejich genderu, nejohroženější skupinou jsou ženy a LGBTQI+ osoby. Zahrnuje obtěžování, vyhrožování nebo šíření intimních materiálů bez souhlasu. Může mít mnoho různých podob, přičemž jsou ale všechny velmi významné a mohou mít dopad nejen na online, ale i na offline život zasažené osoby.
Genderové stereotypy
Genderovými stereotypy nazýváme předem utvořené představy o rolích a schopnostech, které přiřazujeme lidem na základě jejich genderu. V digitálním světě mohou tyto stereotypy odrazovat dívky a ženy od vzdělávání či práce v technologickém sektoru, který je často vnímám jako "tradičně mužský" a naopak muže a chlapce odrazovat od odvětví, která jsou tradičně vnímána jako ženská. Tyto představy se často jeví jako biologicky dané a přirozené, ve skutečnosti se však liší napříč kulturami i historickými obdobími, což ukazuje, že jsou vytvářeny společností.
Genderové technologie
digitální nástroje navržené tak, aby řešily specifické potřeby žen nebo podporovaly genderovou rovnost (např. aplikace zaměřené na ženské zdraví, platformy pro hlášení online násilí).
Hackathon
název vznikl spojením slov Hacking a Maraton. Jde o akci, při níž se sejdou lidé s různou úrovní zkušeností v programování a technologiích, aby během "kreativního maratonu" řešili konkrétní problémy prostřednictvím skupinové práce a zábavných výzev.
Hate Speech (Projevy nenávisti )
Nenávistné, urážlivé či diskriminační výroky namířené proti jednotlivcům nebo skupinám na základě jejich rasy, etnicity, náboženství, sexuální orientace, genderu, genderové identity nebo jiných charakteristik. Takové projevy posilují stereotypy a podporují násilí vůči zranitelným skupinám.
IKT (ICT)
zkratka pro informační a komunikační technologie. Nástroje a systémy, které zpracovávají informace a zároveň umožňují jejich přenos mezi různými zařízeními či uživateli/kami.
Inkluzivní digitální vzdělávání
vzdělávací kurzy a programy, které podporují rovný přístup k digitálním dovednostem a zároveň zohledňují gender, zdravotní znevýhodnění či sociální a kulturní kontext.
Intersekcionalita
přístup, který zkoumá, jak se různé rozměry identity (gender, socioekonomický status, etnicita, zdravotní znevýhodnění, sexuální orientace atd.) vzájemně prolínají a vytvářejí tak komplexní formy diskriminace, a to i v digitálním kontextu.
Kódování
činnosti spojené s počítačovým programováním, jejichž cílem je komunikovat s počítačovým systémem a dávat mu instrukce. Vychází z tzv. informatického myšlení (computational thinking).
Kyberšikana
Agresivní, úmyslné a opakované chování prostřednictvím digitálních nástrojů (sociální sítě, chaty, e-maily aj.). Kyberšikana se může týkat kohokoli, avšak pokud útoky vycházejí z genderu, sexuální orientace nebo identity, jde o formu genderově podmíněného násilí.
Neuronová síť
program (nebo model) strojového učení, který se rozhoduje podobným způsobem jako lidský mozek. Využívá k tomu procesy napodobující způsob, jakým biologické neurony spolupracují při identifikaci jevů, zvažování možností a docházení k závěrům. Často tvoří základ systémů umělé inteligence.
Porno z pomsty (Revenge Porn)
Sdílení nebo zveřejnění intimních či sexuálně explicitních obrazových materiálů bez souhlasu zobrazené osoby, často s cílem ji ponížit, pomstít se jí nebo ji kontrolovat. Tato forma zneužití je jednou z nejzávažnějších forem genderově podmíněného kybernásilí, která může mít vážné psychické i sociální následky.
Přístup k digitálním technologiím
možnost jednotlivců/kyň či skupin využívat digitální technologie (internet, zařízení, software). Přístup k digitálním technologiím mohou ovlivňovat a omezovat ekonomické, geografické, kulturní nebo genderové faktory.
Sexting
dobrovolné posílání nebo přijímání textového, fotografického, audio a video obsahu se sexuálním podtextem prostřednictvím informačních a komunikačních technologií. Jedná se o rizikové chování, jelikož sdílené materiály mohou být šiřeny dál bez souhlasu nebo mohou být použity k vydírání.
STEM
zkratka pro vědu, technologii, inženýrství a matematiku (z angl. Science, Technology, Engineering, Mathematics). Zahrnuje všechny školní, univerzitní, profesní a vzdělávací obory, které se týkají těchto vědních oblastí.
STEM dovednosti
dovednosti a znalosti vztahující se k oblastem vědy, technologie, inženýrství a matematiky (anglicky Science, Technology, Engineering and Mathematics). Ženy byly v těchto oborech historicky nedostatečně zastoupeny, což přispívá k digitální genderové nerovnosti.
Strojové učení (Machine Learning)
(často uváděno jako synonymum pro Hluboké učení/Deep Learning) Strojové učení a hluboké učení jsou dvě základní větve umělé inteligence (AI), které se zaměřují na to, aby se počítače mohli učit z dat.
Technologická a/nebo digitální inkluzivita
digitální nástroje navržené tak, aby řešily specifické potřeby všech znevýhodněných osob.
Webinář
digitální seminář pořádaný online prostřednictvím k tomu určených platforem.
Zaměstnanost žen v digitální oblasti
účast žen v pracovních rolích spojených s technologiemi a digitálním sektorem. Jejich zastoupení je často nižší než u mužů, a to z kulturních, vzdělávacích a strukturálních důvodů, které ženy často znevýhodňují, nebo jim vytváří překážky.
Ženy v technologiích (Women in Tech)
hnutí a soubor iniciativ zaměřených na podporu účasti žen v technologickém sektoru, a to prostřednictvím mentoringu, networkingu (síťování), vzdělávání a prosazování systémových změn.
